Začátek: den 0
Vše začalo v přístavu, v jednom nedůležitém městě hodně daleko na severu. Než jste nastoupili na loď. Vůbec jste se neznali. Někteří z vás původně nastoupili kvůli práci na lodi. Někteří kvůli cestě za výdělkem, na Stříbrné ostrovy. Není jisté kdo z vás jel zbohatnout s krumpáčem v ruce a s potem na čele, či spíše vzít si stříbro které vykopal někdo jiný. Vypluli jste dopoledne, za mírného větru. Cesta prvních pár dní plynula poklidně. Po pěti dnech se však počasí velmi zkazilo. Začala bouřka, taková jakou nikdo z vás ještě nezažil. Po třech dnech, co jste kvůli bouřce, sotva vylezli na palubu, se náhle celá loď zatřásla. Všichni jste slyšeli praskání prken a trámů.
Po čase jste se probrali na pláží. Celí mokří a prochladlí. Na těle jste však cítili první ranní sluneční paprsky.
Cesta za civilizací: den 1
Z pláže jste se vydali na jich proti proudu řeky. Cestou jste pomohli zraněnému lovci v jeho chatě. Kolem poledne jste dorazili do Katarie města v severozápadním cípu ostrova.
Vaše první cesta vedla za velitelem stráží. Jím jste byli pověřeni zjistit proč již několik dní nedorazili zásoby z Kroanovi farmi, a proč už dlouho nikdo neviděl nikoho z sousedního městečka Bretol. Ještě než jste dorazili do místního hostince na oběd, potkali jste u studny zvláštního starce. Ten vám vyprávěl svůj zmatený příběh, o tom jak ho sem teleportoval tajemný muž v tmavé kápi. Během oběda jste se dozvěděli o Fredovi, muži co západně od města pálí kořalku. I tomu jste pomohli a získali tak ubytování v místním hostinci zdrma. Ještě před spaním jste zjistili, kdo místnímu knězi krade víno.
Skřeti: den 2
Po probuzení v místním hostinci, jste se vydali na cestu na Kroanova farma. Cestou se Legolunt zastevil v místním kostele pro svěcenou vodu a při té příležítosti, se od místního kněze dozvěděl trošku z historie teto stavby. Ikdyž to přináší víc otázek než odpovědí.
Těsně před Kroanovou farmou jste potkali jeho s rodinou. Informoval vás co se stalo a že postrádá dva pomocníky. Připravili jste si zbraně a vydali se vše uvést na správnou cestu. Okolo budov jste potkali pár skřetů a Ambrůžek znich rychle nadělal "kamarády".
Podle stop co zde zanechali ostatní skřeti jste se je vydali najít. Pár hodin to trvalo, ale nakonec jste dorazili až k skřetí pevnosti.Zde bylo velmy živo a tak jste od přímého útoku upustili a šli hledat informace. Po čase Legolunt našel nějaký otvor ve skále. Sembatr opatrně vylezl nahoru, jen s malinkým "problemem". po spuštěném laně za ním vylezli i ostatní. Ve vnitř jste se "zkamarádili" s několika skřety a osvobodili tak oba pomocníky z Kroanovy farmy. O pár místností, a pár skřetů dál jste oběvili něco dost nemilého. Před vašima očima se oběvila místnost plná skřetů a před nimi stál kouzelník, muž v tmavé kápi a snažil se otevřít nějaké dveře. Na dveřích byli krvý nakresleny runy, Legolund jednu z nich identifikoval jako "Výtat či zdravit" a jednu jako "Démon či dábel". S nově nabýtými informacemi a s zachráněnými pomocníky jste se vydali zpět do Kirandie.
Bretol: den 3
Třetího dne ste se vydali do Bretol . Sotva jste se dostali na místo, naskytl se vám hroznej pohled. V celé vesnici nebylo živé duše, žádní lidé ani zvířata. Zbyla zde jen vyšlapaná cesta do kopce. Po vystoupání na vrchol se před vámy oběvil veliký balvan a vněm vytesaná hrobka. Na konci hrobky jste nalezli ducha jednoho z původních obyvatel, jenž zmizeli před stovkami let. Reign, jak se tehdá menoval, vás poprosil o nalezení své míle Ariany.
Po návratu na denní světlo jste zaslechli nějaké hlasy. Bohužel to nebyli lidské, ale skřetí. Kus za skálou byly čtyři skřeti s rozbytým povozem. Skřetům jste vysvětlili co a jak. Pokus o opravu povozu dopadl úspěšně. Vydali jste se dál po cestě a netrvalo dlouho a došli jste k skřetí pevnosti. Po zjištění konce cesty jste se vydali zpět vše nahlásit v Kataria u velitele stráží.
Dle předchozí prozby velitele stráží jste se vydali na jih do Luskan. Cestou při svačině jste byli svědkem něčeho zvláštního. Z ničeho nic se před váma oběvil trpajzlík, ukradl vám jídlo z ohně a utekl pryč. Po odpočinku jste jeli dál. K večeru jste dojeli do Nurdin, kde jste přenocovali.
Příchod do Luskanu: den 4
S prvními paprsky slunce jste se vzbudili a vydali na cestu do Luskan. Ve stáji, kam jste zašli pro koně a povoz, jste se setkali s vůdcem karavany. Ten vám nabídl práci, doprovod karavany, v pátek do Luskanu a v pondělí do Stříbrorudí. Po domluvení jste se vydali na cestu dál do Luskanu.
Ještě než jste projeli bránou měli jste možnost vidět velikost města a mohutnost hradeb. Při průjezdu města jste si všimli jeho rozdělení na tři části. U hradu na skále, jste se sešli s velitelem stráže, kterému jste předali dopis od Burel II knížete z Katerie. Velitel si odvás vzal dopis a než odešel ke svému pánovi zavedl vás do jídelny k večeři. Poté co odešel jste na důkaz přátelství nabídli vojákum jeden soudek ze zachráněného vozu od skřetů.
Noc jste strávili v Hostinec U dvou mečů.
Trénink: den 5 až 10
Dnes vás čeká výcvik ve zdejším výcvikovém centru místních kasáren. Celí výcvik trvá 5 dní. Na začátku si vyzkoušeli vaši obratnost na malé opičí dráze. Následující dny vás cvičili v používání jedné vybrané zbraně. Poslední den jste měli za úkol vstoupit do sklepení, které je jedinná věc která tu zůstala po původní věži, místo níž tu stojí nový hrad. Vašim úkolen bylo najít a přinést amulet, dva meče na řetězu. Při jeho hledání jste nešli svitek s mapkou.
Mapka z podzemí
Kouzelníkova věž: den 11
Následujícího dne, po ukončení tréninku, jste se vydali do Nurdinu, doprovázet karavanu do Stříbrorudí.
Cestou jste se ještě zkusili najít věž z mapky co jste našli v Luskanu. Najít ji nebylo až tak těžké. Mnohem složitější bylo ji projít, neboť byla obydlena mnoha potvorama včetně kouzelníka, jenž vás hned chtěl obětovat svému bohu Krélusovi. Po vyčištění celé věže jste se dostali do posledního patra. Zde jste se potkali s duchem kouzelníka Amota kterému tato věž patřila před stovkami let. Ten vám poděkoval za odstranění nezvaných nájemníků. Zároveň vás pozval na budoucí schůzku, kde vám dá nějaký úkol.
K večeru jste dorazili do Nurdinu a v místním hostinci povečeřeli a šli spát.
Karavana: den 12
Dnešního dne vás čekala drobná prácička, doprovod karavany se zbožím do Stříbrorudí. Krátce po vyjetí jste potkali starý známí, loupežníky. Nedalo vám to moc práce a s většinou jste si hravě poradili, včetně toho jenž jim z balvanu velel.
Tak jste mohli pokračovat až do oběda. K tomu karavana zastavila u rujny starého baráku. Během oběda si díky amuletu Legolunt všiml dvou postav schovávajíc se za balvanem. Vydali jste se k nim a zjistili, že to jsou humanoidní postavy s ptačí tváří.
Po obědě vás čekala cesta tajemným lesem. Sice jste tam nikoho neviděli ani neslyšeli, ale pocity co jste cýtily nebyly ani trožku příjemné. Za lesem vás čekalá malá pauza na svačinu a po ní celkem krátká cesta do Stříbrorudí. Zde jste dostaly slíbené peníze za doprovod a mohli jste se jít uložit ke spánku. Někteří sami a někteří měli společnost.
Strašidelný dům: den 13
První ráno ve Stříbrorudí jste se rozhodli podívat se po nějaké práci. První cesta vedla k alchymistovi. Ten vám dal seznam surovin které od vás kdykoliv odkoupí za, podle něj, "velmi slušné peníze."
Cestou od alchymisty jste se stavili u kováře. Při obědě v mísním hostinci jste se dozvěděli o "Strašidelném domě". Hned jste se tam vydali na průzkum. Dům byl na první pohled uplně prázdný. Kromě pár pavouků ve sklepě jste nic nenašli. Dle rady dědka z protějšího baráku jste se vrátili v noci. Už cestou po ulici k domu jste si všimli světla v druhém patře. Tam jste nalezli svítící a levitující kouli asi 5 coulů v průměru. Jakmile vás zaregistrovala, letěla do sklepa, kde zmizela v podlaze. Ambrůžek se pokusil podlahu rozbít, ale sám uznal že by to bylo na dlouho. Proto jste se rozhodli najít něco čím by se to dalo vypáčit. Brzo jste něco našli a tak byla cesta volná. Pod podlahou se nacházel starý opuštěný důl. V jednom výklenku jste nalezli kostru muže. Později jste se dozvěděli že šlo o Morten Kurlen. Vzhledem k pozdní hodině jste se dohodli na pokračování další den.
Pradlena: den 14
Hned ráno jste začali zjištovat kdo by to mohl být a co se mu stalo. Dle brože co jste u kostry nalezli, jste dostali informaci o pradleně Leontíka Kurlen. Vydali jste se ji navštívit. Po rozhovoru s ní jste se dozvěděli že to byl její muž Morten. Zároven vám rekla o muži jménem Loren, který býval společníkem jejího manžela.
Toho jste nalezli kousek za městem. Při rozhovoru sním, a za použití mírních donucovacích prostředků, vám celkem rychle vyklopil vše co věděl. Společně vozili zakázané zboží z Harkalon do Stříbrorudí. Zde ho předávali dědkovi žijícímu naproti strašidelnému domu, a ten to šířil mezi platící lidi.
Rozhodli jste se podívat dědkovi na zoubek. Ten celkem ryche přiznal barvu a odpřísahal že ho nezabil. Ještě jste zjistili, že to má asi na svědomí konkurenční banda, která by se mohla vyskytovat v dolech.
Cesta dolů do dolů: Po probrání předchozích informací jste se vydali do dolů. Cestou jste zahlídli skupinku vejrostků jak šikanujou jednoho menšího kluka. Stačilo na ně zakřičet a udělat bububu, a zmizeli v okolních uličkách. Drejk, jak se ten malej jmenoval, se vás pokusil ukecat jesti by mohl jít sváma a povedlo se mu to. Pomohl vám dostat se do staré továrny, v níž byl vchod do dolů.
Hned v prvním patře dolů, jste našli "Rudy draky" bandu lumpů z Půlnočního města. Rychle jste jim vysvětlili, že zde nejsou výtani. Jeden z nich, než zemřel, vám i potvrdíl že mají na svědomí vraždu Mortena. Dokonce jste v jedné z truhel nalezli krabici s dvaceti ampulkama asi Mortenovo drog.
V dalšim patře jste nalezli východ z dolů, v lese jižně od Stříbrorudí. Po přelezení zátarasu jste se dostali do třetího patra. Zde již nepokračovali obyčejné doli. Zdi i podlaha byla mnohem hladči a opracovanější. Bohužel zde bylo zlo ve své přírodní podobě. Zde se také projevili Drejkovo schopnosti. Má vrozenou schopnost sesílat kouzla, jen to neumí ovládat. Za mostem, přes přírodní průrvu, se nacházel uzavřený portál neznámo kam. Na zdi zbyla asi sách velká leštěná kamenná teska, v jejímž středu byl kulatý otvor asi 30 coulů v průměru a dva couly hluboký. Očividně to byla klíčová dirka z které někdo celkem nedávno odnesl klíč.
Návrat za Ámotem: den 15
Po ránu jste se vydali k veliteli stráží říct jim, co jste nalezli ve "Strašidelném domě". Řekli jste jim o mrtvole Mortena Kurlen a kdo ho zabil. O tom co jste nalezli v dolech jste zatím pomlčeli. Velitel vás požádal o případné zjištění kudy se sem vrahové dostali.
Cestou skrz tajemný les jste uprostřed zastavili a zkusili kontaktovat obyvatele. Po chvilce se před vámi zjevila skupinka pěti zvláštních elfů. Jak vám později řekl Ámot byli to SHADAR-KAI, velice zvláštní elfové kteří tu žili již za jeho časů. Při rozhovoru s nimi vám řekli, že to je jejich posvátný les, a že zatím nejste připraveni vstoupit a až budete tak vám dají vědět.
Už při příchodu a Ámotově věži ste si všimli změny, tak nějak to to ožilo. Uvnitř bylo uklizeno a čisto. Ámot vás přivítal, zároveň si prohlídl Dimki a prohlásil že je první svého druhu kterého vidí. Po chvilce si prohlídnul Drejka a hned poznal moc co se v něm skrývá. Hned ho požádal jestli by u něho nechtěl zůstat a stát se jeho učedníkem a snad jednou i jeho nástupcem. On prakticky okamžitě souhlasil. Po té vás Ámot požádal jestli by jste mu nedonesli z podzemí bratrovo věže kouzelnou knihu. Hned vás varoval ať ji neotvíráte.
V Luskanu jste se nejprve vydali do podzemí kde jste již byli, ale tudy cesta nevedla. Nalezli jste schodiště zavalené troskama věže. Nezbejvala vám jiná možnost než jít přes balk˙őn. Pomocí lodě jste zjistili kde přesně leží a kde se máte spustit. Zde vás čekalo nepříjemné bludiště plné teleportů. Trvalo to celkem dlouho, ale dostali jste se skrz. Na konci byla místnost se schody nahoru i dolu. Ve spodnim patře jste nalezli velkou místnost s knihou u prostřed. Dostat se k ní nebylo zrovna nejjednodušší a po boji s Dusícím běhounem, byla vaše. Když si ji Legolunt dával do batohu, jakoby ho lákala k otevření. Naštěstí odolal. Teď ji zbejvalo jen odnést Ámotovi. Vydali jste se vzhůru. V horním patře jste kromně pár starejch věcí nic moc nenašli. Bohužel cestu vejš blokoval zával. Sembárt se ho pokusil zničit pomocí svitku který jste nalezli dole. Nebil to uplně nejlepší plán, po krátkém letu přistál vedle vás, naštěstí jen trochu potlučenej. Část závalu to však odhodilo a tak jste se rozhodli zbytek odhrabat. Během hrabání měl Sembart divnou příhodu. Něco ho jakobi vedlo do jedné místnosti a zmizelo. Na onom místě nalezl zvláštní dýku.
Vzledem k tomu že venku již byla noc vydali jste se do hostince přenocovat.
Cesta k loupežníkům: den 16
První vaše cesta vedla k Ámotovi s knihou od bratra. Tan se do ní "začetl" a požádal vás, zdali by jste mu nedonesli Neferovi svitky. Hned k tomu přidal, že zatím neví kde přesně hledat jecho chrám. Zatím pro vás má jen špatné zprávy, vstup do chrámu je chráněn třemi pastmi. Nápověda kde ho hledat by mohla být u hrobu velekněze z chrámu bohyně vzduchu.
Vydali jste se ve směru Ámotovo instrukcí. Asi jste nalezli chrám bohyně, kde momentálně sídlej loupežníci. Zahráli jste si na soudce a popravčí v jedné osobě a vyřešili problém na blízké cestě. Vzhledem k tomu že po kapsách toho moc neměli, začali jste hledat skrýš. Ještě než jste ji našli nalezli jste na zdi nápis.
"SYMBOL SVATÝ, PŘED DECHEM NEFEROVÝM TĚ OCHRÁNÍ"
Po chvíli se vám povedlo najít i skrýš.
Ještě toho dne jste se vydali najít hrobku. Nedalo to až tak moc práce a nalezli jste malou stavbu. Vchod byl zatarasen, celkem nedávno. Věci jste odházeli a pomalu vstoupili do vnitř. Po schodech jste sešli do malé místnosti s kamennou sochou u jejíž nohou ležela celkem čerstvá kostra. Od sochy vedli krvavé stopy k dveřím, které byli opět zatarasené. Za nimi vás čekali místní obyvatelé, kostlivci, zombíci a podobné potvory. Teměř na konci hrobky nacházíte místnost se sochou bohyně. Ta se vás hned začala vyptávat co zde děláte. Po rozhovoru vám dovolila vzít si pro Ámota. Svitky jste si uložili do batohu a vydali se ven. cestou se vám povedlo najít místnost s drobným pokladem. V táboře loupežníků jste přečkali noc.
Zase ty skřeti: den 17
Dalšího dne, jste se probudili do deštivého rána. Již během snídaně jste od západu zaslechli zvuky. Po chvilce chůze, jste zahlédli tábor skřetů. Rychle jste se s nimi vypořádali, až na jednoho. Od něho jste se dozvěděli kde mají hlavní tábor.
Po hodince chůze, nacházíte malou pevnost skřetů. Rychle zjišťujete, že kromě skřetů a tvorů jim podobným, jste zahlédli několik lidí kteří jim pomáhají. Po chvilce sledování, se náhle před vámi objevil portál a z něho vystoupil muž v tmavé kápi s dvoumi poskoky. Okamžitě poznáte starého známého. Krátce po té co vejde za hradby, se ozve nadávání "Vy lenochové koukejte pohnout, už jste to dávno měli mít hotový", následované kouzelným zaříkáváním. Poté všichni tři zas odejdou portálem.
Nyní byl čas na rozhlídnutí se kolem. Obejitím celé pevnosti a opatrném nahlídnutí do ní zjišťujete přibližný stav skřetů. Vzhledem k počtu nepřátel, jste se rozhodli pozvat posilu z Luskanu. Pro zatím jste se rozhodli přesunout k loupežníkům a odpočinout si.
Armáda je tu: den 18 až 20
Ted máte chvilku na odpočívání. I když ve vašem případě to není odpočinek jako u normálních lidí. Trochu jste porozhlídli po okolí a naplánovali útok.
Po osm a čtyřiceti hodinách dorazili posily z Luskanu. Vydali jste se ke skřetí pevnosti a dle vašeho plánu jste na skřety zaútočili. Měli jste sice ztráty, ale nakonec se vám povedlo je všechny pobýt.
Poděkovali jste vojákům za pomoc a po krátkém odpočinku jste se vydali do podzemí. Zde jste nalezli hrobku ledové legie. Ta díky snahám skřetů pomalu rozmrzala, což byl asi plán muže v tmavé kápi. Naštěstí se vám po čase povedlo nalézt "modrou čhi" i oltář kde ji bylo potřeba umístit aby hrobka zpět zamrzla na dostatečně dlouhou dobu.
Ukradené krávy: den 21
Hrobka ledové legie vám dala dost zabrat a tak bylo na čase si u loupežníků odpočinout. Po ránu jste se vydaly za Ámotem. Zde jste mu řekli co a jak. Ámot prolistoval svitky co jste mu donesli a nalezl tam nápovědu kde hledat chrám Neferův.
Poté jste se vydali do Stříbrorudí. Cestou jste zastavili na svačinu v hostinci. Během toho co jste jedli, se v hostinci oběvil špinavý a mokrý muž. Nejprve se chvilku ohříval u krbu a rozhlížel se po hostinci. Když si, prohlédl všechny v hospodě, skončil jeho pohled na vás. Z hluboka se nadechl a vydal kvám. Požádal vás jestli by jste nemohly pomoci jejich vesnici. Prý něco strašného krade jejich krávy. Hned jak přestalo pršet vydali jste se sním. Jakmile jste dorazili do jejich vesnice, promluvili jste si s jediným člověkem co tu "příšeru" vyděl. Bohužel byl ve stavu, že z něho neslo nic kloudného dostat.
Dle informací se vše odehrávalo v noci, a tak jste se vydali na pastvinu dokuď je ještě něco vydět. Po nalezení stop mířících do lesa, jste je opatrně sledovali až jste dorazili k noře o průměru 1 sáh. Uvnitř jste nalezli několik Ankhegů. Všechny jste pobyli a nalezená vejce odnesli. Alchymista vám za ně slíbil docela slušné poníze. Ve vesnici jste to s vesničany oslavyli. Během oslavi jste se dozvěděli odkuď pohází a proč přišli sem. Přijeli ze země zvané Maztika.
Noční zloděj: den 22
Už před vjezdem do Stříbrorudí nebilo vše v pořádku. Stráže u vstupu vás kontrolovali jestli nejste náhodou piráti. Dle informací co jste poté dostali, již několik lodí, cestou do Luskanu, ze západních zemí, bylo přepadeno piráty. V hospodě jste zaslechli o nočních zlodějích.
Ve městě jste zjistili co se dalo a vydali jste se hledat stopy. Po stopách jste se vydali jižně od města. V lese na úpatí hor jste nalezli jeskyni a pros ní podezřelé stopy.
V jeskyních žili Kenku, podivní tvorové napůl člověk napůl vrána. Většinou farmařili. Na konci jeskyní osady se nachází větší dům v němž se nacházejí hledaní zloději. Rychle jim vysvětlíte proč přicházíte a jak se věci mají. V truhle najdete větší množství klenotů. Sice by se dali prodat za spoustu peněz, ale rozhodnete se je vrátit.
Pří průzkumu zbytku jeskyně, jste objevili vrata do prastarého chrámu. V něm jste potkali ne zrovna přátelské obyvatele, nemrtvé trpaslíky a kouzelnici která je vedla. Po vypořádání se s nimi, jste se vydali spět do Stříbrorudí.
Šperky: den 23
Ještě předchozího dne jste se stavili na strážnici, kde jste odevzdali všechny klenoty. Pro jeden ze šperků si rychle přišel starší majordómus. Amulet si převzal a při odchodu vás požádal aby se o přívěšku a o něm nikdo nedozvěděl. Pro zhoršení vaší paměti vám dal měšec se zlaťáky.
Poté jste se vydali na nákupy. Noc jste strávili v obvyklé hospodě. Ráno jste po snídani zamířili zpět na strážnici. Zde vám velitel stráže předal odměnu. Šperky které zbyli, dal velitel zpět do pytlíku a požádal vás jestli by jste je nezanesli do Luskanu, kde se zloději také objevovali. Zároveň vám ukázal jeden ze šperků, z něhož vyzařuje zlo, a požádal vás aby jste zjistili čí je.
Cestou do Luskanu jste se zastavili u Ámota, který poznal že přívěšek obsahuje velmi silné zlé otvírací kouzlo. V Luskanu jste hned u brány podrobeny kontrole jestli nejste piráti. Po návštěvě u velitele stráže, se vám omluví za kontrolu u brány. Problémy s piráty jsou čím dál tím horší. Postupně přichází lidé pro šperky. Nenápadně sledujete jestli někdo nebude šahat po otvíracím přívěšku. Bohužel nikdo ho nechce. Převezmete si odměnu za vrácení i přívěšek a rozloučíte se s velitelem.
Vaše dolší cesta vede do Půlnočního města.
Půlnoční město: den 24
Po příchodu do půlnočního města, vaše nohy zamířili za Dyntarem pánem tohoto města. Po krátkém rozhovoru, jste šli zpět do města. Jediné čeho jste docílili je to, že "jeho" lidé vás nebudou otravovat a nijak obtěžovat při šetření vašich problémů.
Prošli jste město a zamířili do nejhorší hospody ve městě. Kde jinde hledat takovou hospodu než v přístavu. Vyplatilo se, po chvíli sezení se v hospodě objevil chlápek, jenž tu byl domluvit prodej podezřelého zboži. Náhodou jste ho zaslechli a po odchodu ho sledovali až k lodi na níž odplul.
Dalšího dne jste se vydali obhlídnout město i jeho okolí. Nalezli jste místo které by mohlo být místem předání. Dva dny jste odpočívali až nastal den D. Nejprve se oběvili nervózní piráti a pochvilce i banda z Půlnočního města. Předali si zboží a peníze a vydali se každý odkud přišel. Sembart se vydal za pirátama a zbytek za bandou z Půlnočního města. V momentě, když byly dost daleko od místa setkání, rozhodli jste se zboží převzít do své péče. Po čase za vámi dorazil Sembart. Řekl co viděl, prohlídl si vaše nové věcičky a společně jste se vydali do Luskanu.
Pirátské zboží: den 27
V Luskanu jste se vydali hned za velitelem a předali jste mu zboží. Poděkoval vám a požádal vás aby jste se vrátili ráno, až se domluví s majiteli. Druhého dně vás poslal za obchodníkem z harkalonu co zrovna stojí se svím stánkem na tržišti. Zároveň vás požádal ještě o jednu službyčku. Měli jste se vydat k pirátum a obhlídnout jak to tam vypadá a co případnou vojenskou akci čeká. Nebylo těžkékouzelníka najít, kouzelníci jsou vždy dost nápadní. Poděkoval vám aa dal vám odměnu.
Vydali jste se tedy na průzkum. Dle informací jste se měli snažit zbytečně nebojovat a spíš zjistit jestli nečekají na vojáky cestou nějaké pasti a jaké jsou počty nepřátel. Cestou se vám povedlo zabít jednoho čerstvě vylíhlého draka, no vlastně jen takové malé dráče. O pár metrů dál jste se dostali do části jeskyně s výrazně větším drakem. Naštěstí zrovna odpočíval a tat vás neviděl ani neslyšel. Nalezli jste cestu k pirátum, kde díky Legoluntovu kouzelnýmu pytly jste vytvořili netopýra který obletěl celou jeskyni a vy jste tak mohli zjistit jak to tu vypadá. V tichosti jste se vydali zpět na denní světlo. Cestou si Ambrůžek udělal několik kamarádů z vracejících se pirátů. V luskanu jste předali informace co jste zjistili a šli si odpočinout do hostince.
Dům kouzelníka: den 29
Bylo na čase se vydat dál. Cestou do Půlnočního Města jste náhodou narazili na partu dobrodruhů sedících u ohně. Pozvali vás k ohni a nabídli pečínku. Jeden z nich, dle vzezření a pohybů, zloděje připomínajíc, byl dost ukecaný. Po chvilce z něho vypadlo, k nelibosti ostatních, že hledají dům nějakého kouzelníka. Pojedli jste a vydali se dál. Náhle jste zahlédli něco podezřelého. Byl to portál do onoho domu. Tam jste se vypořádoli s několika monstry a nalezli duši kouzelníka. Pomohli jste mu za jeho předky a vrátili se do normálního světa.
K večeru jste dorazili do Půlnočního Města kde druhý den čekala Dimky největší zkouška
Zlodějská zkouška: den 30
Po ránu jste si vyřídili nějaké pochůzky v kanálech pod městem a čekala vás největší udalost na ostrově za mnoho měsíců. Dimky má před sebou možná největší výzvu svého života. Když neuspěje bude se na její počest pít ve všech hospodách ve městě až do rána. Pokud se jí povede uspět a získá obří rubín, stane se téměř nesmrtelnou, alespon ve vzpomínkách. Bardi o ní budou pět písně, písně o její šikovnosti, obratnosti a chytrosti. Její jméno tu zůstane i dlouho po její smrti.
Čas zkoušky nastal. Pomalu se přesouváte k místu zkoušky. Cestou potkáváte davy lidí mířící stejným směrem. Dimky si v hlavě přemítá, byl to dobrý nápad nebo ne. Již nejde couvnout. Vstupujete do baráku kde se Dimky ujímá jeden z Dyntarovo mužů a vysvětluje jí pravidla. "Jsou celkem jednoduchá, až sejdeš dolů snaž se přežít a dojít až na konec . Jen jedno, nesmíš používat kouzla jako létání, teleport a podobně." S těmito slovy otvírá dveře ke schodišti vedoucím nekam dolů. Dolů, tam kde ji čeká smrt nebo věčná sláva.
V první místnosti ji čekala propadávající se podlaha. V druhé nášlapné desky které spouštěli sřely skryté v otvorech ve zdech. Třetí místnost, místnost víry, byla rozdělena na dvě čáti a mezi nima propast s lávou. Po chvilce přemíšlení, a snad i štěstí překonala i třetí zkoušku. Čekala ji závěrečná místnost. Nejlepší nakonec. Sotva vstoupila dovnitř a dveře se za ní zavřeli, železná mříž s bodci jenž zde byla místo stropu se pomalu začala posouvat dolů. Postupně tu začalo byt celkem těsno, ale nakonec i tato zkouška dopadla pro Dimky dobře. A po chvilce, i s rubínem v ruce, se oběvila nahoře mezi ostatnímy. Dyntar jí osobně pogratuloval k výtězství, a slíbil jí že nikdo z jeho lidí ji ani její přátele nebude nijak obtěžovat, či dokonce se ji snažit okrást.
Celá parta se vydala oslavovat do přístavu.
Tři bratři: den 31
Dalšího dne poránu, s dost bolavou hlavou po včerejší oslavě, jste se vydali na dlouhou cestu do Harkalonu. Cesta neprobíhala tak jak jste asi ctěli. Dvě hodinky za městem vás přepadla skupina mužů. Rychle jste poznali že patří k Červeným drakům. Postupně jste je pobyly, až na jednoho. Nebyl to normální člověk, ale měl v sobě snad dračí krev. Po docela dlouhém boji jste ho téměř porazili. Těsně než padl mrtev k zemi se jeho tělo rozpadlo a ještě na vás stihnul zavolat, že se ještě uvidíte a že toho všeho budete krutě litovat.
Cesta dál vás vedla přes Stříbrorudí. Zastavili jste v místním hostinci na oběd. Po chvilce jste chtě nechtě vyslechli cizí rozhovor. Jeden místní nadával druhému, že mu prodal dům vněmž straší a že chce spět své peníze. Rozhodli jste se, že vzhledem k vaší finanční situaci, dům koupit. Po jídle jste se vydali dům obhlídnout. Brzo jste zjistili cu tu viděli za bubáky. Ve třech pokojích tu přebívají tři duchové. Původně to byly tři bratři jenž tu farmařili. Jednoho dne nalezli hrneč zlata a začali se o ně hádat. Tak dlouho se hádali až se jim to vymklo z rukou a navzájem se zamordovali. Po delším rozhovoru, jste je dokázali usmířit a tím je zbavili tohoto pozemského nežití.
Po drobném odpočinku jste se vydali na cestu dál. Po hodince cesty jste zaslechli nějákej rámus. Opatrně jste se přiblížili a zjistili že tam nějaký muž bojuje se skupinkou lapků. Trochu jste mu pomohli a dali se do řeči. Zjistili jste že je to bard a že se k vám může přidat.
Po nějakém čase se silně zhoršilo počasí. Dimky se nějak nelíbí, čuchá vtom magii. Za chvilku zahlídnete světýlko kousek stranou od cesty. Vydáte se tam schovat. Otevře vám docela milá paní, pozve vás na polívku. Během jídla si všimnete že se všichni nějak divně tváří. Nedá to moc práce a zjistíte, že se jim stratila dcera. Zkusíte se ji najít. Venku v stodole se potkáte s chlapíkem kterej vypadá že už moc živej není, ale i tak se docela ohání sekerou. Uděláte sním kratkej proces. Postupně zjistíte celej problém téhle farmy. Vše vyřešíte a náhle déšt přestane a sním zmizí teměř vše. Zůstanou jen základy . Nasednete na povoz a pokračujete v cestě. Na křižovatce se dáte do jedné poloopuštěné vesvice jménem Denárk.
Nepovedený rituál: den 32
Ráno jste posnídali, nasedli na povoz a vydali se dál. Téměř na konci vesnice, mezi troskamy starých domů, zahlídnete sedícího muže jak provádí nějaký rituál. Štěstí mu není moc nakloněné a po lehkém výbuchu zmizí a zůstane po něm jen nějakej portál. Vstoupíte do něj a ocitnete se kus od rozbořeného hrádku. Vedle vás na zemi lezí onen muž. Rozhovorem s ním zjitíte že je clerik dočasně nezaměstnán a ochoten se k vám přidat.
V tom hradě oběvíte bandu oblud. Ještě než si znich Ambrůžek udělá kamarády, vyhrožují pomstou Ealdwulfa. V podzemí v tajné místnosti naleznete několik ceností a pergamen jenž vás ustanovuje majiteli tohotu Hradu.
Vzhledem k tomu, že jste se přenesli portálem neznámo kam, vidali jste se pěšky po pěšíně. Po několika hodinách chůze dorazíte k řece. Vydáte se po proudu, až dojdete k mostu, přes který jste minulí den jeli. Došli jste tedy zpět ke svému vozu a vydali se do Trpaslanu.
Trpaslan:
Trpasličí město, hodné svého jména. Hradbamy počínaje, přes domy uvnitř vnějšího města po obří honosný portál do vnitřního města. Projdete se po náměstí zavítáte do hospody. Do vnitřního města jste nebyli vpuštěny. Po chvilce jste se dozvěděli že se ztratil syn krále trpaslíků. Dle informací se vydal složit zkoušku dospělosti a čtrnáct dní je pryč. Od místních zjištujete informace kam mohl jít. Dozvěděli jste se, že na severu byli spatřeny skřeti.
Hledání trpaslíka a skřetů: den 33
Po rozhovorech s trpaslíky v Trpaslanu, jste se rozhodli vydat na sever, do míst kde trpasličí lovec Ulfgar, viděl skřety. Mohlo to být i místo kam se možná vydal i králův syn. Po delší cestě, a troše bloudění jste dorazili na místo které odpovídalo Ulfgarovu vyprávění. Na druhé straně mítiny jste potkaliprvní skupinku skřetů a jím podobným. Cestou k západu jste si všimli zvláštního kamene na pravo od cesty. Při bližším průzkumu vám připomínal zkamenělého trpaslíka. To vás zrovna moc nepovzbudilo, ale i tak jste se vydali dál. Po hodině cesty se před vámi oběvila skála s jeskyní. Pomalu jste do ní vstoupili a brzo našli její současné obyvatele. V místních podzemních sálech se vyskytovali skřeti, zlobři a jiná havěť co se snimi snese. Několik znich s vámy prohodilo i pár slov a tak jste se dozvěděli, že slouží starému známému Ealdwulfovi. Vypořádání se snimy nebylo zrovna jednoduché, a málem mělo trvalé následky. Jednomu z nich, tomu co stál u zamčených dveří, se podařilo dva z vás zmrazit. Naštěstí trocha ohně po boji je navrátila k normálnímu bytí.
Za dveřmi jste skoro nic nenalezli. Byla zde sice velká a krásná místnost, ale skoro prázdná. Jeden krb a čtyry obrazy na zdi. Bylo vám jasné že ohřát se u krbu určitě nechtěli a tak jim určitě šlo o ty obrazy. Ničit jste je nechtěli a tak jste je odnesli sebou. Cesta do trpaslanu již proběhla celkem v klidu.
Cesta do vesnice Imbrych: den 34
Ještě než jste předchozího dne šli spát, Vyslechli jste před hospodou rozhovor hospodského a muže s zvláštníma očima, jenž prosil o přímluvu u místních vojáků s pomocí najít jejich ochránce kouzelníka Cetuse Hlomozného. Slíbili jste mu, že se u nich ve vsi stavíte a zkusíte ho najít.
Ráno cestou z města jste znovu potkali trpasličího lovce Ulfgara, seděl vedle své kárky a bylo na něm vidět. že je na dně. Zeptali jste se, co se mu stalo, že se ptá boha, proč a zač ho trestá. Podíval se na vás a dost smutně pravil, co se mu stalo.
"Na západě jsem potkal skřety, tak jsem se vydal na východ a tam jsem došel až ke strašidelnému hradu. Asi pověsím luk na hřebík a vrátím se zpět do dolů." Bylo vydět, že něco ho muselo dost vystrašit, trpaslík se přeci jen tak něčeho nelekne.
Pokračovali jste dál na východ, až jste dorazili k odbočce na Imbrych. Vydali jste se tedy tím směrem. Po hodině až dvou jste dorazili na dohled od moře. Ve vsi jste se dlouho nezdrželi a vydali se na průzkum okolí. Kus za vesnicí jste nalezli malé jezírko slabě modře svítící s magickou aurou. Lehkej dotyk měl na vás velice zvláštní účinek, ti co neodolali magii prodělali lehké mutace. Při potopení se v jezírku na vás působila jiná magie, byli jste teleportováni na ostrov, kousek od Podvěže v níž žil Cetus se svou manželkou Cassandryl. On zde skoumal vliv zvuků a hudby na magii a magie na zvuk. Cassandryl byla skladatelka a harfistka. Postupně jste procházeli jednotlivá patra a zjištovali jaky Cetus vlastně byl. Jemu by se asi váš názor nelíbil, ale nadruhou stranu možna že to byl důvod proč opustil Harkalon. Nechtěl být tam kde si o něm mysleli že je blázen. Zde mohl provádět své pokusy. místním lidem to nevadilo, byli rádi že jim pomáhá před nebezpečím z moře.
Nebo to vše bylo uplně jinak a hledal zde úplně něco jiného? Vzhledem k tomu, že po projití všech pater, se vám ho nepovedlo najít, se to už asi nedovíte. V jednotlivých patrech jste pomocí otočení kol postupně spouštěli nejaký mechanisnus. Po otočení kol v posledním patře, se náhle zpustil "Rezonanční aparát" jenž pomocí zvuku v magii se proměnujícího vyvolal něco jako zemětřesení a v moři před vámy se ze dna zvedla pevnina. Po vyjití ven, jste pred sebou na moři viděli nevelký ostrov. Dymky se rozhodla že se tam podívá. Skočila do vody a doplavala tam. Hned jak vylezla na břech poznala že je to to místo z obrazu, jen tu chybý sošky delfínů, jenž otvírají portál. Vrátila se k ostatním, pověděla co viděla a protože bylo již dost pozdě rozhodli jste se najít misto k přespání. Kus od vás byly dva majáky a u nich několik domků, tak jste knim zamířili.